Historie bankovnictví sahá do doby, kdy vzniklo první platidlo. Prokazatelné počátky nalezneme už ve starověké Mezopotámii a Egyptě. Velmi propracovaný bankovní systém mělo starověké Řecko a Řím. Středověk si nedokážeme představit bezžidovských a langobardských bankéřů.
Historie moderního bankovnictví je neméně zajímavá. Každý, kdo se zabývá o ekonomiku rozvojových zemí, zná jméno Mohhamad Yunus.
Nobelova cena za mír
Mohhamad Yunus byl bangladéšský bankéř, který v roce 2006 obdrdžel Nobelovu cenu za mír, kterou získal za koncept mikro-půjček poskytovanýmch chudým podnikatelům.
Tento muž v sedmdesátých letech dvacátého století založil Grammen bank. Grammen znamená venkovský nebo v přeneseném slova smyslu lidový. Yunus si všiml, že drobní chudí podnikatelé nemají šanci získat úvěr od běžných bank, protože nejsou schopni poskytnou dostatečné záruky. Proto byli tito lidé nuceni půjčovat si peníze od lichvářů za nehorázný úrok. Yunus se rozhodl to změnit a nabízet drobným chudým podnikatelům mikroúvěry, které by byli schopni splácet. Půjčky poskytoval především ženám, protože ženy obvykle mívají větší zodpovědnost a úvěry splácejí. Aby bylo možné zajistit splácení, banka vytvořila skupiny vzájemně solidárních skupin dlužníků, které se vzájemně podporují.
Sociálně ekonomický program
Časem banka vytvořila celou řadu dalších úvěrů a Yunusůvsociálně ekonomický program podpořila také vláda.
Grammen bank inspirovalmnoho sociálních programů nejen v rozvojových zemích, ale dokonce i ve vyspělých zemích jako například ve Spojených státech amerických. Mikrofinanční model Mohhamada Yunuse, jehož cílem je snižování chudoby, se nakonec prosadil ve 23 zemích světa. Po Bangladéši například mimo jiné v Indii, Číně, Filipínách, Saudské Arábii, Rwandě, Ugandě či na Haiti.
V současné době nabízí Grammen bank celou řadu programů. Kromě řady ocenění se setkává také skritikou, kde jsou vyčítány například poměrně vysoké úrokové sazby, nebo riziko, že neustálé půjčování chudým lidem vede jen k prohlubování dluhové pasti.