Podle světové zdravotnické organizace WHO zní definice zdraví takto: „Zdraví je stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoli pouhé nepřítomnosti nemoci nebo vady.“ Z toho vyplývá, že po světě chodí asi příliš málo opravdu zdravých lidí. Což ovšem pravdě odpovídá. Mnozí lidé, pokud se už zabývají svým zdravím, řeší často především tu fyzickou stránku věci. Na tu duševní a sociální pohodu už tolik nemyslí. Jenomže popírání psychických problémů vede dříve či později k somatickým potížím, kterým by bylo možné předejít, kdyby dotyčný vyhledal včas odborníka.
Dnes už psychické problémy nepodceňujeme
Dříve lidé psychické problémy podceňovali. Dnes je to naštěstí jinak. Všude se můžeme dočíst, že lidé více než kdykoli v minulosti navštěvují psychiatry a berou antidepresiva. Velmi často to lze z toho vyčíst pejorativní podtón. Dříve lidé byli normální, dnes jsou prostě mešuge. Upřímně řečeno, lidé jsou na tom pravděpodobně stejně jako dříve, jen dříve neměli odvahu své problémy řešit s odborníkem. V současné době jsou ochotni přiznat si na rovinu své problémy a vyhledat potřebnou pomoc. To je nepochybně nikoli krok zpět, ale naopak velký krok kupředu.
Sociální podmínky a jejich vliv na lidské zdraví
Samozřejmě i naše sociální podmínky mají výrazný vliv na naše vnímání pohody. Když máme finanční starosti, velmi snadno se u nás dostaví deprese, aniž bychom k nim měli třeba dispozice a to se dřív či později, jak jsme výše uvedli, projeví i na somatizaci potíží. Asi by se děti neměli vychovávat k tomu, že peníze nejsou důležité a skromnost je ctnost. Děti by se měli vychovávat v tom duchu, že se o sebe musí umět dobře postarat, protože nikdo jiný to za ně neudělá. Výchova k samostatnosti znamená umět si vydělat na vše, co je v životě třeba a ustát krize, které život přináší. Toto bohužel rodiče ve výchově velmi podceňují.