Každé zvíře vyžaduje kromě dostatku potravy bezpečný příbytek. Většina chovatelů si to uvědomuje a snaží se potřeby svých mazlíčků bezezbytku naplnit. Zvířátka totiž nechováme jen pro zábavu, ale přenášíme tím na sebe jistý díl zodpovědnosti za jejich zdraví, kondici a spokojený život.
Základním vybavením u venkovního chovu je kotec, případně dřevěný výběh s dostatečně vysokou vrstvou pletiva. Uvnitř bytu naopak prostorná kovová klec morče. Klícka je ovšem jen ohraničeným místem volného pohybu, zvíře vyžaduje uvnitř klece ještě prostor pro úkryt a soukromí.
Dřevěný domeček
Domeček uvnitř klícky by neměl být těsný, ale také ne příliš prostorný, aby zvířatům připadal útulný. S morčaty je to podobné, jako s lidmi, také mají ráda střechu nad hlavou a pohodlné bydlení. Zatímco podlahu domek mít nemusí, střechu by měl mít určitě, ve volné přírodě se totiž morčátka schovávají do podzemních úkrytů a pocit zakrytého prostoru nad nimi jim dodává pocit bezpečí.
Z materiálu je nejlepším řešením měkké dřevo. Na jeho tvaru nezáleží, resp. při troše zručnosti lze z dřevěných prkének a latěk vykouzlit třeba i pohledný osmiúhelník z plochou stříškou z laťkového šindele. Počítejte také s tím, že morče bude dřevo okusovat, nesmíte jej tedy napouštět syntetickými barvami, laky, či mořidly, ponechte jej v přírodní úpravě. A na plasty rovnou zapomeňte, ty by jim mohly citelně ublížit.
Podestýlka
Zvířátka si velmi rychle osvojí prostředí, které jim připravíte, a sama si určí, jaký kout bude vhodný jako toaleta, a kde naopak trávit noclehy. Formy podestýlky mohou být různé, buď kvalitní proschlé, neplesnivé a voňavé seno, papírové granule, nebo prachu zbavené hobliny. Kromě napáječky s vodou a misky s krmivem nevyžaduje morče prakticky nic jiného, chová se velice klidně, není agresivní a na rozdíl od křečků jej můžete bez problémů brát do dlaní a mazlit se s ním. Citlivé zvíře vycítí zájem svého chovatele a pozná, kdo se o něj stará a dodává mu krmivo.