Některé pojmy v naší slovní zásobě jsou velice staré a některým by naši předkové určitě nerozuměli. Zkuste si představit, jak někomu na začátku dvacátého století řeknete prostou a zcela jasnou větu – Nějaký ajťák mě heknul.
Myslím, že od Vás odsedne v domnění, že byste mohli přenášet nějakou nakažlivou chorobu. A představte si, že takové běžné slovo, jako je dovolená,naši předkové taktéž neznali. Oni totiž pracovali bez této vymoženosti. A myslíte, že to bylo jen v době nevolnictví, které zaniklo koncem osmnáctého století? Kdepak. Doby, kdy se lidé mohli těšit na alespoň týdenní nicnedělání byly ještě hodně daleko.
Je zajímavé, že některé věci, které jsou pro člověka negativní, vznikly pro bohulibé účely. Takový střelný prach sloužil nejprve v lidovém léčitelství. Do pušek pro válečné účely se dostal až mnohem později. A jsme u vzniku dovolené.Myslíte, že je to nesmyslné spojení? Válka a dovolená? Naopak. Chtěla jsem tím říci, že některé negativní události zas naopak lidstvo posunuly kupředu.
Dovolená brzy oslaví sto let
Nebýt první světové války, možná bychom to dálkami vonící slovopoznali o trochu déle. Když totiž první světová válka skončila, byl svět tak zdecimovaný, že představitelé zúčastněných států přemýšleli, jak by se dalo něčemu podobnému v budoucnosti zabránit a jak udržet klid v zemi. Roku 1919 byly podepsány mírové smlouvy mezi devíti státy. Mezi nimi jsme byli pochopitelně i my. A tam někoho napadlo, že nejlepší cesta k udržení míru a bezpečnosti je záruka sociální spravedlnosti. Skvělý nápad!
Budeš odpočívat a hotovo
Na jeho základě začalo docházet k rozvoji dělnických hnutí a k dovolené už byl jen krůček. První, kdo na ni dostali roku 1921 nárok, byli horníci.Celých pět dnívolna za rok.
Myslím, že museli hodně chvátat, aby si od té dřiny stihli odpočinout. Jejich dovolená byla ale s podmínkou. Pokud nevydrželi ten týden nicnedělání a odskočili si na melouch, zaměstnavatel jim odmítl jejich volno proplatit.