První předchůdci nafukovacích člunů
My všichni dobře známe tyto výrobky ze syntetického kaučuku, považujeme je za samozřejmé, ale nebylo tomu tak vždy. Prvopočátky plavby na nafukovacích plavidlech sahají až do starověku. V Číně se lidé plavili na mohutném toku „Žluté řeky“ již před několika tisíci lety. V té době samozřejmě neexistoval žádný kaučuk, Číňané znali jen jednoduše získávané materiály, i když poněkud barbarským způsobem. Aby vznikl jeden jediný člun, museli usmrtit deset koz nebo čtyři krávy, vyčinit jejich kožky a ušít několik měchů, na něž pokládali prkna z lehkých dřevin. Byl to jakýsi plovoucí vor.
Vynález přírodního kaučuku
Teprve v 19. století přinesl vynález zpracování přírodního kaučuku převrat v dějinách lodní přepravy. První nafukovací člun spatřil světlo světa v roce 1845 a již o dvacet let později se pokusili první odvážlivci překonat na nafukovacím člunu Atlantik. Brzy se začaly využívat jako záchranné médium posádek potopených lodí v první světové válce a masová výroba přišla až v 50. letech, kdy se na jejich zádi začaly objevovat i přídavné spalovací motory.
Vítaný společník milovníků rybaření
Dnes se s gumovým člunemmůžete prakticky setkat kromě sportovních nadšenců především u rybářů. Jsou skvělým pomocníkem a společníkem na vodních tocích i stojatých vodách, pojmou i vícečlennou posádku, odolávají povětrnostním vlivům, mají velkou nosnost a snadno se přepravují. Lze je vybavit benzínovým a naftovým motorem, případně s pohonem na LPG. Na trhu existuje více typů, které se liší svou konstrukcí, materiálem a typem podlážky.
Ale především vás dopraví do míst, kde nebudete rušeni civilizačními vlivy, a kde naleznete klid pro své hobby. Rybáři musí totiž často čelit hlučným projevům ze břehu, pobíhání dětí, průjezdu cyklistů a pohledu zvědavců, zvláště na frekventovaných místech zatopených pískových lomů, velkých rybníků a poklidných hladin širokých koryt říčních toků.