Japonské zahrady jsou často skutečnými uměleckými díly. Typickými prvky jsou voda, písek a kámen, jsou zde upravené cestičky, můstky, lucerničky. Najdeme tady rostliny jako bambus, bonsaj, javor, sekura či azalka. Ty nejlepší samozřejmě umí tvořit japonští mistři.
Japonští zahradní umělci
V Japonsku je začali budovat v 6. století. Základní styl pocházel od Číňanů, ale v Japonsku ho dovedli k dokonalosti. Místem, kde vznikla první tato zahrada, bylo údajně město Kjóto. Největší rozvoj jim přinesl středověk. Ti, co je budovali, začali s rozdělováním zahrad do několika skupin. Každá sloužila k určitému účelu a také je navštěvovali je určití lidé. Jsou zahrady čajové, meditační, suché, parkové a rezidenční. V těchto zahradách mají všechny detaily svůj význam. Toto zahradní umění má hluboký filosofický základ.
Japonská zahrada u nás
Zahradu můžeme vybudovat v japonském stylu celou. Také je samozřejmě možné věnovat jí na našem pozemku jen menší část, vytvořit takový „japonský koutek“. Vytvořit japonskou zahradu není nic jednoduchého. Ideálním řešením je proto svěřit tuto práci odborníkům. Pokud se rozhodneme do toho přesto pustit sami, je potřeba si nejdříve tuto problematiku pečlivě teoreticky nastudovat. Znát dobře její charakteristické prvky a umět je vhodně na daném místě použít.
Kam a jaké rostliny?
Japonské zahrady nehýří přemírou pestrých barev. Podle názoru mistrů oboru z Japonska přináší příliš barevnosti do zahrady disharmonii až chaos.
A jaké základní rostliny a kam zasadit?
– sekura, azalka, javor a bambus – záhony, místa podél cestiček
bonsaj – nádoby i záhony
– leknín, kosatec – do vody a k vodě
Voda nemá chybět!
Tak na tento prvek bychom určitě zapomenout neměli! Je více variant, jak ji do zahrady začlenit. Vytvářet potůčky, vodopády či okrasná jezírka. Zde mohou mít domov kapříci koi! V suchých zahradách se voda nahrazuje pískem, kamínky i velkými kameny (vhodně upravené představují vodní plochy i třeba hory s vodopády).