Žít v dřívějších dobách na venkově bylo pouze pro chudé a lidé zde bydleli z nutnosti. Zkrátka proto, protože na život ve městě neměli dostatek financí. Doba se však razantně změnila a lidé na vesnicích dnes nežijí příliš odlišně od těch co žijí ve městě. Možná i proto se z mnoha vesnic stávají satelitní městečka.
To je ale obrovská škoda, sice je hezké, že veřejné složky chtějí lidem na vesnici dopřát stejné technologie a luxus jako lidem ve městech, ale vesnice tím přichází o svou podstatu, kterou je právě příroda. Když jsem před desítkami let přijeli na vesnici viděli jsme
široké lány lesů, louky poseté obilím a trávou a pasoucí se zvířata. To mělo něco do sebe, a právě ve městech tento trend chyběl. Lidé, kteří měli rádi přírodu se zde s oblibou vraceli.
Ale právě tito lidé možná zapříčinili to, co se děje na vesnicích teď. Vesnice jsou tak poseté novostavbami, elektrickými dráty, všemožnými multifunkčními hřišti a lyžařskými sjezdovkami. Opravdu je to směr, jakým se má život na venkově vydat.
Přitom lidé, kteří chodí bydlet na venkov se zde stěhují právě kvůli klidu a přírodě, který vesnice nabízí. Dnes je už trend takový, že právě lidé z měst se stěhují na venkov kvůli toho, co nepoznali, tedy přírodu a mění si zdejší krajinu k obrazu svému. Lidé z venkova jsou spíše samotáři, kteří bydlí v odlehlých oblastech, takže se jim jen zřídka kdy nelíbí, jak se vesnice mění.
Navíc lidé z vesnic mizí právě do měst. A není se čemu divit. Vesnice je sice zobrazována dost idylicky, ale zimní měsíce jsou v přírodě jen pro otrlé. Často nám elektrické nebo plynové topení staré domy neprohřeje, a proto musíme využít staré kotle. Cestování do práce také nemusí být vždy snadné, kdy si každé ráno musíme odhrabávat cestu. Na vesnici se tak člověk musí postarat sám o sebe, a proto se není čemu divit, že starousedlíků ubývá stále víc a víc.